Hudební pouť po centrech italského baroka
neděle 23. 8. 2026 v 17:00
Basilica minor
klášter Geras (Rakousko)
Zveme vás na další výjimečný koncert letošního ročníku festivalu, který se uskuteční v neděli 23. srpna 2026 od 17:00 v působivých prostorách baziliky minor v rakouském klášteře Geras. Koncert s názvem „Hudební pouť po centrech italského baroka“ představí uznávaný soubor Hof-Musici v čele s dvojicí vynikajících sopranistek Evou Benett a Kamilou Zbořilovou. Tento ansámbl, proslulý svou objevně laděnou dramaturgií, provede posluchače po hudebních centrech tehdejší Neapole a Ferrary za podmanivého zvuku historických nástrojů, jakými jsou teorba, barokní violoncello či neapolský spinet.
Dramaturgie večera nabídne překrásný a zcela unikátní repertoár duchovních kantát druhé poloviny 17. století. Posluchači se mohou těšit na znovuoživení děl italských mistrů, která se dochovala pouze v archivech a v moderní době nebyla dosud vůbec publikována. Hudba vás provede barokními úvahami o prchavé kráse či pomíjivosti lidského života, ale nabídne i vyloženě překvapivé momenty – například hudební ztvárnění duchovní „Hry v karty“ (Gioco all’Ombre) nebo brilantní virtuózní sóla pro theorbu a violoncello.
Přijďte si vychutnat jedinečnou akustiku a majestátní atmosféru geraské baziliky a nechte se unést vášnivou i meditativní hudbou italského jihu. Těšíme se na vaši návštěvu!
Účinkující
-
Hof-Musici jsou vokálně-instrumentálním souborem specializovaným na interpretaci hudby 17. a 18. století. Německo-latinský název souboru (doslova „Dvorní hudebníci“) odkazuje na obvyklé označení dvorních kapel na území Svaté říše římské v období baroka. Na tuto tradici navazuje nejen mezinárodní složení souboru, nýbrž také jeho repertoár, zaměřený zejména na hudbu význačných italských skladatelů, jejichž díla byla prováděna v palácích, chrámech a divadlech v zemích bývalé habsburské monarchie (A. Draghi, A. Gianettini, G. B. Viviani, A. Cesti, A. Caldara, G. Porsile, A. Vivaldi, N. Porpora, J. A. Hasse aj). Repertoár souboru je přitom téměř výhradně tvořen skladbami v nové době nepublikovanými a neprovedenými, které jsou v rukopisech uchovávány v evropských knihovnách a archivech.
Hlavní zájem souboru patří kantátě, oratoriu a zejména opeře italského baroka. Kromě vokální provozovací praxe se pěvečtí sólisté souboru zabývají také oživením hereckého stylu 17. a 18. století. Zaměření na barokní operu v dobové inscenační praxi vedlo k zahájení spolupráce souboru se Zámeckým divadlem v Českém Krumlově – unikátně dochovaným barokním divadlem z roku 1766. Od roku 2000 zde Hof-Musici každoročně v novodobé světové premiéře provádějí některé z jevištních děl velkých, byť často neprávem zapomenutých, mistrů italské opery (Alessandro Scarlatti, Antonio Vivaldi, Nicola Porpora, Johann Adolf Hasse, Antonio Caldara, Antonio Gianettini, Antonio Boroni a další). V roce 2008 se mezinárodního ohlasu dostalo objevu a rekonstrukci Vivaldiho pražské opery Argippo, jež byla do té doby považována za ztracenou.
Hof-Musici jsou hostem na festivalech v České republice i v zahraničí: Velikonoční festival duchovní hudby Brno, Hudební festival Petra Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou, Theatrum Kuks, Další břehy Opava, festival Baroko v Olomouci, Haydnovi hudební slavnosti, Feste Musicali per San Rocco v Benátkách, Internationale Händel-Festspiele Göttingen, Baroque à Saint-Roch Liège (Belgie), Festival Galuppi v Benátkách, Varaždínské barokní večery (Chorvatsko), Haydn-Tage Rohrau (Rakousko), Haydnův festival na zámku Eszterháza (Maďarsko), festivaly Il Suono & Il Sacro v Casertě, Luoghi dello Spirito e del Tempo v Ravenně, Note senza Tempo na Sardinii, Giovanni Paisiello Festival v Tarantu, Handel Festival Japan (Tokio), Budapešťský jarní festival aj. Od roku 2008 jsou Hof-Musici residenčním souborem Festivalu barokních umění v Českém Krumlově. Od roku 2015 je soubor partnerem města Český Krumlov při revitalisaci tamních klášterů. V nově zrekonstruovaných prostorách bývalého konventu klarisek tak soubor nalezl zázemí pro svoji činnost, včetně pořádání koncertů, seminářů aj. Zakladatelem a vedoucím souboru je cembalista Ondřej Macek.
www.hofmusici.com - Eva Benett (CZ) – soprán
- Kamila Zbořilová (CZ) – soprán
- Dalibor Pimek (CZ) – barokní violoncello
- Marek Kubát (CZ) – teorba a barokní kytara
- Ondřej Macek (CZ) – cembalo (spinetta napoletana) /varhanní pozitiv (organo di legno)
Vstupné
Vstupné dobrovolné
Program
(cca 1638–1681)
"Prchavá krása"; ze sbírky Cantate Morali, e Spirituali, Op. 7, Bologna 1680
(cca 1640–1709)
"Pomíjivost neklidného života"; nedatovaný rukopis v Biblioteca dei Girolamini, Neapol
(cca 1580–1651)
pro sólovou theorbu
(cca 1656–1716)
"Hra v karty"; nedatovaný rukopis v Biblioteca dei Girolamini, Neapol
(1659–1690)
pro sólové violoncello
(cca 1656–1716)
"Anděl a Panna Maria"; nedatovaný rukopis v Biblioteca dei Girolamini, Neapol
Místo
Premonstrátský klášter Geras (Stift Geras) a jeho klášterní kostel Narození Panny Marie, jenž se pyšní čestným papežským titulem basilica minor, představuje jednu z nejvýznamnějších sakrálních památek rakouského regionu Waldviertel nedaleko českých hranic. Tato majestátní stavba plynule propojuje hlubokou duchovní tradici s fascinující architektonickou historií a dodnes je domovem aktivní mnišské komunity. Klášter byl založen již v roce 1153 hrabaty Ekbertem a Ulrichem z Perneggu, a to jako pobočka premonstrátského kláštera v českém Želivě. Původní románská stavba si prošla velmi pohnutou historií. Stejně jako kostel ve Vranově nad Dyjí, i klášter v Gerasu těžce utrpěl během třicetileté války, kdy byl ve 30. a 40. letech 17. století opakovaně vypleněn a zničen švédskými vojsky. Z původní románské baziliky se dodnes zachoval pouze působivý hlavní portál, který tvoří vzácnou architektonickou památku. Svou dnešní velkolepou podobu získal komplex v 18. století, kdy prošel rozsáhlou barokní přestavbou, na níž se podílel proslulý rakouský stavitel Joseph Munggenast. Interiér baziliky je mistrovskou ukázkou vrcholného baroka. Zrak návštěvníků upoutá především monumentální hlavní oltář, který zdobí obraz od jednoho z nejvýznamnějších rakouských barokních malířů, Paula Trogera. Za zmínku stojí také skvělé historické varhany a jedinečná akustika, díky níž je kostel mimořádně oblíbeným místem pro konání koncertů. V roce 1954 ocenil papež Pius XII. význam tohoto chrámu tím, že jej povýšil na baziliku minor. Celý klášterní komplex je navíc citlivě zasazen do malebné krajiny přírodního parku Geras, který je vyhlášený svými rybníky, prastarými lesy a tradičními bylinkovými zahradami, což místu dodává neopakovatelný genius loci.
Zpět na všechny koncerty