Svatováclavský koncert

1. 10. 2023 v 19:00
chrám Nanebevzetí Panny Marie
Vyškov

Vážení a milí posluchači,
dovolte, abychom Vás krátkým úvodním slovem pozvali k poslechu, troufáme si říci netradičního svatováclavského koncertu v krásných prostorách farního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškově. Během večera Vám nabídneme spojení zvuku lidského hlasu, rejstříků kostelních varhan a barevných tónů cimbálu. Celý program je sestavený výlučně z děl českých autorů, a to známých i možná o něco méně známějších skladatelů 20. století, doplněný o pozoruhodné kompozice autorů dneška. Svým způsobem by se dalo říci, že koncert předznamenává druhou polovinu hudební sezóny 2023/2024, aneb blížící se jubilejní "Rok české hudby".

Účinkující

  • Absolvent Hudební akademie múzických umění v Praze pod odborným vedením Martina Bárty a Pražské konzervatoře ze třídy Jiřího Kubíka. Na profesionální operní scéně debutoval v roce 2015 v roli Hermanna (Hoffmannovy povídky) na prestižním hudebním festivalu v rakouském Bregenz. V téže sezóně byl přizván také ke spolupráci s Divadlem J. K. Tyla v Plzni, kde od té doby jako hostující umělec ztvárnil mnoho rolí, např. Eremita (C. M. von Weber, Čarostřelec), Ducha Hamletova otce (A. Thomas, Hamlet), Kajetána (Z. Fibich, Nevěsta messinská), Chárona a Plutona (C. Monteverdi, Orfeo), Senecu (Korunovace Poppey) nebo Kecala (B. Smetana, Prodaná nevěsta). Od roku 2016 také pravidelně hostuje na scéně Slezského divadla Opava, např. v rolích Pobudy (C. Orff, Chytračka) a Pistoly (G. Verdi, Falstaff). V roce 2018 se představil v Severočeském divadle v roli Sarastra (W. A. Mozart, Kouzelná flétna), o rok později pak v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích rolí Beneše (B. Smetana, Dalibor). Od roku 2020 je stálým sólistou opery libereckého Divadla F. X. Šaldy, kde aktuálně působí v inscenacích Příhody lišky Bystroušky (L. Janáček, Farář a Jezevec), Don Giovanni (W. A. Mozart, Masetto) a Lovci Perel (G. Bizet, Nourabad). Kromě divadla se věnuje také koncertní činnosti a spolupracuje s renomovanými hudebními tělesy jako jsou např. Collegium 1704, Moravská filharmonie Olomouc, Musica Florea, Severočeská filharmonie Teplice, či Pardubická komorní filharmonie.
  • Zakladatelkou spolku Opus Organum, který usiluje o propagaci a budoucí restaurování varhan převážně znojemské varhanní školy. Na tuto činnost navazuje vznikem festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí, jehož je ředitelkou a dramaturgyní. Cílem festivalu je hudebně propojovat české a rakouské pohraničí. Díky této aktivitě je největším přínosem pro obor budoucí zrestaurování cenných nástrojů od Josefa Silberbauera. Kateřina Málková je propagátorkou převážně barokních děl, ale i soudobých skladatelů. Vždy se snaží nalézt nová místa s méně známými nástroji a zasluhuje se o jejich propagaci širší veřejnosti. Organizuje řadu koncertů jak na jižní Moravě, tak v Dolním Rakousku. Vedle sólové koncertní hry se věnuje i pedagogické činnosti. Vystoupila na festivalech v Rakousku, Slovensku, Švýcarsku, Německu, Lotyšsku, Litvě aj. Spolupracuje s orchestry jakou jsou Český národní symfonický orchestr, Severočeská filharmonie, orchestr Atlantis, Collegium magistrorum, Filharmonie Bohuslava Martinů, Sedunum String Orchestra a další. Hru na varhany studovala na konzervatoři v Brně ve třídě Petra Kolaře, poté pokračovala v magisterském studiu na Akademii múzických umění v Praze u Jaroslava Tůmy. Během studií absolvovala roční zahraniční stáž v německém Lübecku u Arvida Gasta.
  • Rodák z Hodonína. V mládí se intenzivně věnoval lidové hudbě a spoluprací s různými cimbálovými muzikami a lidovými soubory. V roce 2013 absolvoval Janáčkovu konzervatoř a gymnázium v Ostravě ve třídě Daniela Skály. V roce 2019 absolvoval magisterský titul na JAMU v Brně v oboru hudební management. Nyní se věnuje studiu jazzové interpretace rovněž na JAMU. V roce 2009 a 2011 získal přední ocenění a zvláštní ceny poroty za provedení soudobé skladby na Mezinárodní soutěži ve hře na cimbál ve Valašském Meziříčí. Koncertně spolupracoval například s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Symfonica de Castellón (ESP), Moravským komorním orchestrem, Ansámblem Radost, Police Symphony Orchestra, orchestrem Státní opery, Operou Diversou, Brno Contemporary Orchestra, Oran Etkin Jazz Band a dalšími. Je členem koncertního tria ConTRIOlogy a rovněž se věnuje vlastním autorským projektům i různým koncertním a nahrávacím spolupracím. Své hudební aktivity směřuje především na pole soudobé hudby, volné improvizace a jazzu.
  • vystudoval Pražskou konzervatoř (obory viola a skladba) a HAMU (skladba), kde studoval ve třídě Marka Kopelenta. Je zakládajícím členem Komorního souboru a spolku, skladatelů Konvergence. Od roku 2010 pedagogicky působí na Konzervatoři Jana Deyla v Praze.
  • je jednou z předních osobností současné generace mladých skladatelů. Od roku 1998 studoval na Konzervatoři v Českých Budějovicích kytaru u prof. Vilmy Manové a skladbu u prof. Jiřího Churáčka. V roce 2003 studoval jeden rok na Pražské konzervatoři u profesora Věroslava Neumanna. V roce 2009 absolvoval Akademii múzických umění, kde studoval skladbu u profesora Ivana Kurze.
  • Studoval kompozici na brněnské konzervatoři u Pavla Zemka-Nováka a na HAMU v Praze ve třídě Marka Kopelenta a v doktorském programu u Milana Slavického. Je spoluzakladatelem, členem a předsedou skladatelského spolku Konvergence. V současné době se věnuje kompoziční tvorbě jako skladatel na volné noze a působí jako terapeut v lázeňské oblasti Bad Reichenhall.

Vstupné

Vstupné dobrovolné

Program

P. Eben
(1929–2007)
Cantica Comeniana I.
„Po hodinách v noci“
P. Eben
(1929–2007)
Deset chorálních předeher
I. Ó, světlo, Trojice svatá
VI. Umučení N. P. Jezu Krista
X. Jáť jsem v tom rozveselen
J. Hanuš
(1915–2004)
Dřevěný Kristus (Písně na kříž nalezený v horách)
V. Dřevěný Kristus
VI. Hlásám milost tomu, kdo o ni pláče
O. Štochl
(*1975)
Advent
premiéra
L. Sommer
(*1984)
Sonet 94
premiéra
L. Sluka
(*1928)
Vyznání
T. Pálka
(*1978)
Monologues – silences – dialogues
premiéra
L. Janáček
(1854–1928)
Lístek odvanutý
Dobrou noc
M. Kabeláč
(1908–1979)
Fantasia in d
P. Eben
(1929–2007)
Cantica Comeniana I.
„U večer, když se na pokoj odzvoní“

Autoři o premiérovaných skladbách

„Po zhudebnění Shakespearova Sonnetu 90 jsem sáhl po druhé a neméně krásné "94ce". Mnoho vrstevnatost a tajuplnost Shakespearových sdělení dává ohromný prostor pro imaginaci a zvukomalbu. Dialog varhan, cimbálu a zpěvu jsem proto uchopil jako jakési hlasy podvědomí, které mezi sebou vedou dialog.“ (Lukáš Sommer) „Je zajímavé si všímat, jak funguje komunikace mezi lidmi. Od té nejvíce běžné formou dialogu, přes monolog, kdy každý komunikuje svoje myšlenky, ale protistranu často neslyší nebo neposlouchá. Až po specifickou komunikaci beze slov, která se často děje podvědomě, můžeme mluvit i o telepatii apod. Tato forma komunikace je mi velmi blízká, zajímá mě i z pozice terapeuta. Jde nejen o komunikaci mezi více bytostmi, ale i o vnitřní komunikaci se sebou samým.“

— Tomáš Pálka

„Advent je novou verzí skladby, která vznikla r. 2019 pro vibrafon. Ta volně navazuje na dílo Jin – nostalgie a naděje pro vibrafon a orchestr. Snad je tak ještě intimnější a osobnější. Andělé JIN jsou vzácní. Nenápadní, ale neuvěřitelně vnímaví. Jednoduše nahlédnou i do těch zákoutí lidské duše, kam nikdo jiný nevidí. Přijímají lidskou slabost jako vzácnost a mají čas naslouchat. „Když takový anděl JIN vstoupí do prostoru vaší mysli, je to Advent, skrytý, ale významný, hodný zaznamenání.“ Skladba vznikala v adventním čase, který pomáhá odlišit důležité od pomíjivého.“

— Ondřej Štochl

Místo

Barokizovaný, pozdně gotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází na severním okraji historického jádra města u zbytku středověkého opevnění. O počátcích vyškovské fary a kostela prameny nevypovídají až do r. 1328, kdy biskup Jindřich III. Berka z Dubé zdejší farní kostel inkorporoval do olomouckého děkanátu. Za husitských válek bylo město v r. 1423 vypáleno a znovu pak za válek uherských v roce 1464. Při obnově za biskupa Tasa Černohorského z Boskovic začala r. 1464 stavba nového kostela u hradeb. V r. 1469 byl však Vyškov kvůli neposlušnosti vůči králi Jiřímu z Poděbrad dobyt jeho příbuzným, knížetem Jindřichem Münsterberským, a nový kostel byl spálen. Z období 1480-1644 chybí přesnější zprávy. V r. 1638 posvětil biskup Filip Bedřich Breuner hlavní oltář kostela. Za třicetileté války, r. 1643 vpadli do Vyškova Švédové, kteří vypálili a zpustošili i farní kostel. Další ránu představoval požár r. 1753. V letech 1760-1781 byl kostel výrazně přebudován v barokním slohu a přestavěn na jednolodní, zaklenut polokruhovou klenbou. Na přelomu 18. a 19. století získal chrám nové varhany. Dnešní podoba hlavního oltáře pochází z r. 1853. Na konci 19. a počátkem 20. století byla v kostele položená nová mramorová dlažba, byl přistavěn novobarokní portál, nově vymalován interiér a kompletně přestavěny varhany. Od r. 1922 využívá chrám elektrické osvětlení. Střecha a věž farního kostela poškodily bojové akce koncem druhé světové války. Dlouhodobá akce obnovy projektu byla prakticky dokončena na konci první dekády 21. století. Generální opravou také prošly kostelní varhany.

Zpět na všechny koncerty