Koncert české duchovní hudby
30. 9. 2023 v 18:00
kostel Nalezení sv. Kříže
Liberec
Vážení a milí posluchači,
dovolte, abychom Vás krátkým úvodním slovem pozvali k poslechu, troufáme si říci, netradičního koncertu v krásných prostorách libereckého barokního kostela Nalezení sv. Kříže. Během večera Vám nabídneme spojení zvuku lidského hlasu, rejstříků kostelních varhan a barevných tónů cimbálu. Celý program je sestavený výlučně z děl českých autorů, a to známých i možná o něco méně známějších skladatelů 20. století, doplněný o pozoruhodné kompozice autorů dneška. Svým způsobem by se dalo říci, že koncert předznamenává druhou polovinu hudební sezóny 2023/2024, aneb blížící se jubilejní "Rok české hudby".
Dovolte nám prosím touto cestou poděkovat Římskokatolické farnosti arciděkanství Liberec za propůjčení nádherných prostor kostela. Obrovské díky za veškerou pomoc pak patří našemu městu, bez nějž by se dnešní večer mohl jen těžko uskutečnit. Koncert je podpořen Fondem kultury a cestovního ruchu statutárního města Liberec. Děkujeme!
Vážení diváci, děkujeme také Vám za projevenou přízeň! A nyní již přejeme příjemný a obohacující umělecký zážitek.
Účinkující
- Absolvent Hudební akademie múzických umění v Praze pod odborným vedením Martina Bárty a Pražské konzervatoře ze třídy Jiřího Kubíka. Na profesionální operní scéně debutoval v roce 2015 v roli Hermanna (Hoffmannovy povídky) na prestižním hudebním festivalu v rakouském Bregenz. V téže sezóně byl přizván také ke spolupráci s Divadlem J. K. Tyla v Plzni, kde od té doby jako hostující umělec ztvárnil mnoho rolí, např. Eremita (C. M. von Weber, Čarostřelec), Ducha Hamletova otce (A. Thomas, Hamlet), Kajetána (Z. Fibich, Nevěsta messinská), Chárona a Plutona (C. Monteverdi, Orfeo), Senecu (Korunovace Poppey) nebo Kecala (B. Smetana, Prodaná nevěsta). Od roku 2016 také pravidelně hostuje na scéně Slezského divadla Opava, např. v rolích Pobudy (C. Orff, Chytračka) a Pistoly (G. Verdi, Falstaff). V roce 2018 se představil v Severočeském divadle v roli Sarastra (W. A. Mozart, Kouzelná flétna), o rok později pak v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích rolí Beneše (B. Smetana, Dalibor). Od roku 2020 je stálým sólistou opery libereckého Divadla F. X. Šaldy, kde aktuálně působí v inscenacích Příhody lišky Bystroušky (L. Janáček, Farář a Jezevec), Don Giovanni (W. A. Mozart, Masetto) a Lovci Perel (G. Bizet, Nourabad). Kromě divadla se věnuje také koncertní činnosti a spolupracuje s renomovanými hudebními tělesy jako jsou např. Collegium 1704, Moravská filharmonie Olomouc, Musica Florea, Severočeská filharmonie Teplice, či Pardubická komorní filharmonie.
- Zakladatelkou spolku Opus Organum, který usiluje o propagaci a budoucí restaurování varhan převážně znojemské varhanní školy. Na tuto činnost navazuje vznikem festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí, jehož je ředitelkou a dramaturgyní. Cílem festivalu je hudebně propojovat české a rakouské pohraničí. Díky této aktivitě je největším přínosem pro obor budoucí zrestaurování cenných nástrojů od Josefa Silberbauera. Kateřina Málková je propagátorkou převážně barokních děl, ale i soudobých skladatelů. Vždy se snaží nalézt nová místa s méně známými nástroji a zasluhuje se o jejich propagaci širší veřejnosti. Organizuje řadu koncertů jak na jižní Moravě, tak v Dolním Rakousku. Vedle sólové koncertní hry se věnuje i pedagogické činnosti. Vystoupila na festivalech v Rakousku, Slovensku, Švýcarsku, Německu, Lotyšsku, Litvě aj. Spolupracuje s orchestry jakou jsou Český národní symfonický orchestr, Severočeská filharmonie, orchestr Atlantis, Collegium magistrorum, Filharmonie Bohuslava Martinů, Sedunum String Orchestra a další. Hru na varhany studovala na konzervatoři v Brně ve třídě Petra Kolaře, poté pokračovala v magisterském studiu na Akademii múzických umění v Praze u Jaroslava Tůmy. Během studií absolvovala roční zahraniční stáž v německém Lübecku u Arvida Gasta.
- Rodák z Hodonína. V mládí se intenzivně věnoval lidové hudbě a spoluprací s různými cimbálovými muzikami a lidovými soubory. V roce 2013 absolvoval Janáčkovu konzervatoř a gymnázium v Ostravě ve třídě Daniela Skály. V roce 2019 absolvoval magisterský titul na JAMU v Brně v oboru hudební management. Nyní se věnuje studiu jazzové interpretace rovněž na JAMU. V roce 2009 a 2011 získal přední ocenění a zvláštní ceny poroty za provedení soudobé skladby na Mezinárodní soutěži ve hře na cimbál ve Valašském Meziříčí. Koncertně spolupracoval například s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Symfonica de Castellón (ESP), Moravským komorním orchestrem, Ansámblem Radost, Police Symphony Orchestra, orchestrem Státní opery, Operou Diversou, Brno Contemporary Orchestra, Oran Etkin Jazz Band a dalšími. Je členem koncertního tria ConTRIOlogy a rovněž se věnuje vlastním autorským projektům i různým koncertním a nahrávacím spolupracím. Své hudební aktivity směřuje především na pole soudobé hudby, volné improvizace a jazzu.
- vystudoval Pražskou konzervatoř (obory viola a skladba) a HAMU (skladba), kde studoval ve třídě Marka Kopelenta. Je zakládajícím členem Komorního souboru a spolku, skladatelů Konvergence. Od roku 2010 pedagogicky působí na Konzervatoři Jana Deyla v Praze.
- je jednou z předních osobností současné generace mladých skladatelů. Od roku 1998 studoval na Konzervatoři v Českých Budějovicích kytaru u prof. Vilmy Manové a skladbu u prof. Jiřího Churáčka. V roce 2003 studoval jeden rok na Pražské konzervatoři u profesora Věroslava Neumanna. V roce 2009 absolvoval Akademii múzických umění, kde studoval skladbu u profesora Ivana Kurze.
- Studoval kompozici na brněnské konzervatoři u Pavla Zemka-Nováka a na HAMU v Praze ve třídě Marka Kopelenta a v doktorském programu u Milana Slavického. Je spoluzakladatelem, členem a předsedou skladatelského spolku Konvergence. V současné době se věnuje kompoziční tvorbě jako skladatel na volné noze a působí jako terapeut v lázeňské oblasti Bad Reichenhall.
Vstupné
Vstupné dobrovolné
Program
(1929–2007)
„Po hodinách v noci“
(1929–2007)
I. Ó, světlo, Trojice svatá
VI. Umučení N. P. Jezu Krista
X. Jáť jsem v tom rozveselen
(1915–2004)
V. Dřevěný Kristus
VI. Hlásám milost tomu, kdo o ni pláče
(*1975)
premiéra
(*1984)
premiéra
(*1928)
(*1978)
premiéra
(1854–1928)
Dobrou noc
(1908–1979)
(1929–2007)
„U večer, když se na pokoj odzvoní“
Autoři o premiérovaných skladbách
„Po zhudebnění Shakespearova Sonnetu 90 jsem sáhl po druhé a neméně krásné "94ce". Mnoho vrstevnatost a tajuplnost Shakespearových sdělení dává ohromný prostor pro imaginaci a zvukomalbu. Dialog varhan, cimbálu a zpěvu jsem proto uchopil jako jakési hlasy podvědomí, které mezi sebou vedou dialog.“ (Lukáš Sommer) „Je zajímavé si všímat, jak funguje komunikace mezi lidmi. Od té nejvíce běžné formou dialogu, přes monolog, kdy každý komunikuje svoje myšlenky, ale protistranu často neslyší nebo neposlouchá. Až po specifickou komunikaci beze slov, která se často děje podvědomě, můžeme mluvit i o telepatii apod. Tato forma komunikace je mi velmi blízká, zajímá mě i z pozice terapeuta. Jde nejen o komunikaci mezi více bytostmi, ale i o vnitřní komunikaci se sebou samým.“
— Tomáš Pálka
„Advent je novou verzí skladby, která vznikla r. 2019 pro vibrafon. Ta volně navazuje na dílo Jin – nostalgie a naděje pro vibrafon a orchestr. Snad je tak ještě intimnější a osobnější. Andělé JIN jsou vzácní. Nenápadní, ale neuvěřitelně vnímaví. Jednoduše nahlédnou i do těch zákoutí lidské duše, kam nikdo jiný nevidí. Přijímají lidskou slabost jako vzácnost a mají čas naslouchat. „Když takový anděl JIN vstoupí do prostoru vaší mysli, je to Advent, skrytý, ale významný, hodný zaznamenání.“ Skladba vznikala v adventním čase, který pomáhá odlišit důležité od pomíjivého.“
— Ondřej Štochl
O varhanách
Kostel Nalezení sv. Kříže byl původně po své přestavbě vybaven varhanami žitavského varhanáře Domitia vyhotovenými v továrně v Hrádku n. Nisou. Původní varhany však byly později převezeny do kostelíka v obci Janův Důl poblíž Liberce a nahrazeny novým nástrojem. Ten pochází z roku 1892 z rukou významné slezské firmy bratří Riegrových z Krnova a je zasazen do dvou bohatě zdobených neobarokních skříní. Nynější varhany mají 23 rejstříků (zjednodušeně řečeno 23 kombinací píšťal, jimiž se docílí různých barev zvuku) rozdělených do dvou manuálů (nad sebe položených klaviatur) a pedálu. Varhany jako takové jsou z hlediska řemeslné práce vysoce ceněné a vzhledem k období jejich vyhotovení disponují naprosto ideálním romantickým zvukem.
Galerie fotografií
Místo
Kostel Nalezení sv. Kříže je jedinou barokní stavbou svého druhu v Liberci a po právu tak patří mezi cenné památky poutní stezky Via Sacra, která propojuje jedinečná sakrální díla v celém Trojzemí. Kostel v této podobě, jak ho známe dnes, byl dostavěn v roce 1756. V tehdejší době byl jakýmsi nutným rozšířením původního hřbitovního kostela, který na tomto místě vznikl již roku 1698. Zejména kvůli cedrové sošce Matky Boží sedící pod křížem, která před vznikem anglikánské církve zdobila jeden z kostelů v Londýně, se z kostela Nalezení sv. Kříže stalo významné poutní místo a jeho kapacity brzy přestávaly stačit. Sošku můžeme na hlavním oltáři obdivovat i dnes. Z téhož období, začátku 18. století, pochází též Mariánský sloup stojící v kostelní zahradě (původně však postavený na Sokolovském nám. při kostele sv. Antonína Velikého), jenž připomíná morovou epidemii z roku 1680, která tehdy postihla významnou část liberecké populace. V kostelní barokní zahradě nalezneme také křížovou cestu zasazenou do 14 pískovcových kaplí, nebo nedávno opravenou kapli Božího hrobu.
Mezi dalšími zajímavostmi by se jistě dalo zmínit, že nad sakristií kostela se nachází prostor, který svého času sloužil jako nejstarší liberecká veřejná knihovna. Podle jména někdejšího libereckého děkana, který se zasloužil právě o přestavbu kostela do dnešní podoby i následné vybavení a zpřístupnění knihovny veřejnosti, nese název "Kopschova".
Zpět na všechny koncerty