Zahajovací VARHANNÍ KONCERT

2. 9. 2023 v 19:00
kostel Nanebevzetí Panny Marie
Vranov nad Dyjí

Připravte se na hudební cestu skrze díla mistra Adam Václava Michna z Otradovic (1600–1676), českého barokního skladatele, který se proslavil svou sbírkou "Česká mariánská muzika", Johanna Pachelbela (1653–1706), německého barokního skladatele známého zejména svým kánónem v D dur, a Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750), německého skladatelského génia, jehož dílo dodnes ovlivňuje celý hudební svět.

V kostele Nanebevzetí Panny Marie v srdci Vranova nad Dyjí se spojí historie s uměním. Na varhany zahraje Jaroslav Tůma, uznávaný český varhaník a profesor Akademie múzických umění v Praze. Jeho interpretace spojuje široké spektrum stylů od renesance až po 21. století. Tůma je také laureátem řady prestižních mezinárodních hudebních soutěží.

V průběhu koncertu se také setkáte s autorským čtením Marka Orko Váchy, českého římskokatolického kněze, teologa a spisovatele. Vácha vám představí úryvky z jeho knihy "Loď", která získala uznání čtenářů pro svou hloubku a poetiku.

Účinkující

  • Jaroslav Tůma se narodil v roce 1956. Je koncertním varhaníkem a profesorem Akademie múzických umění v Praze. Koncertuje i na cembalo, klavichord, pianoforte a další klávesové nástroje. Věnuje se též hudební kompozici a publikační činnosti.

    Vystudoval Pražskou konzervatoř u prof. Jaroslava Vodrážky a AMU v Praze u prof. Milana Šlechty (varhany) a prof. Zuzany Růžičkové (cembalo). Je nositelem prvních cen v soutěžích ve varhanní improvizaci v Norimberku v roce 1980 a v holandském Haarlemu v roce 1986; je laureátem řady interpretačních varhanních soutěží, např. v Linci v roce 1978, v soutěži Pražského jara v roce 1979, v soutěži Johanna Sebastiana Bacha v Lipsku v roce 1980 a mnoha dalších.

    V rámci bohaté koncertní činnosti navštívil téměř všechny evropské země, také USA, Kanadu, Kubu, Japonsko, Mongolsko, Jihoafrickou republiku, Singapur atd. Je činný i jako předseda nebo člen porot mezinárodních hudebních soutěží, své interpretační zkušenosti předává na mnoha mezinárodních varhanních kurzech a seminářích, od roku 2016 se věnuje také varhanním kurzům Mekka varhaníků, jež jsou určeny začínajícím varhanním profesionálům.

    V Tůmově repertoáru se nacházejí stěžejní skladby českých i světových skladatelů v širokém spektru stylů od renesance až po 21. století. Jeho diskografie čítá dosud 64 sólových titulů vydaných jednak u firmy Supraphon (do roku 2002), později převážně u firmy Arta Records (od roku 1991 do současnosti).

    V roce 2010 byl jmenován titulárním svatohorským varhaníkem na Svaté Hoře v Příbrami, kde v roce 2020 natočil na varhanách Vladimíra Šlajcha z roku 2018 v rámci audiovizuálního projektu ve spolupráci s producentem a režisérem Alexandrem Vojtou kompletní varhanní dílo J. S. Bacha. Podílí se také na dramaturgii svatohorských Varhanních půlhodinek, pořádaných v bazilice Nanebevzetí Panny Marie od roku 2017.

    Na portále tajemstvitonu.cz jsou postupně zveřejňovány audiovizuální záznamy koncertů Jaroslava Tůmy z posledních let doplněné komentáři a rozhovory.

  • Marek Vácha (*1966 Brno) je český římskokatolický kněz, teolog, přírodovědec, pedagog, spisovatel a skaut. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v oboru molekulární biologie a genetika. Teologického vzdělání nabyl studiem v Olomouci a Bruselu. Ve své doktorské práci na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity se zaměřil na etickou problematiku poznání lidského genomu a na genetiku chování. V současnosti slouží jako farář lechovické farnosti a farní vikář (kaplan) Římskokatolické akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Na akademické půdě působí ve funkci přednosty Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde je i předsedou akademického senátu. Specializuje se na otázky  lékařské a environmentální etiky.

    V roce 1976 získal přezdívku „Orko", znamenající „Orlí oko", od skautského vedoucího Zdeňka Papouška, kterou používá také v občanském jménu Marek Orko Vácha. Zúčastnil se dvou expedic do Antarktidy (1997 a 2000) na základnu Eco Nelson na ostrově Nelson v Jižních Shetlandách společně s Jaroslavem Pavlíčkem a opakovaně se vydává na další daleké pouti, ze kterých mj. čerpá inspiraci i pro svá veřejná působení či některé motivy svých čtenáři oblíbených knižních titulů, např. Návrat ke Stromu života. Evoluce a křesťanství - 2005, Poslední země: Antarktida - 2007, Kéž bych pod hvězdami dobře odtančil svůj tanec, 2010, Modlitba argentinských nocí - 2011, Loď - 2012 či Nevyžádané rady mládeži - 2017. Kniha rozhovorů s Josefem Valentou Jízda v levém pruhu byla v roce 2020 nominována na Magnesii Literu. Je pravidelným hostem či tvůrcem pořadů televize NOE.

Vstupné

Vstupné dobrovolné

Program

Adam Václav Michna z Otradovic
(1600–1676)
Mariánské Larmo – Hymnus
Ze sbírky Česká mariánská muzika – 1647
Jaroslav Tůma
(*1956)
Mariánské Larmo – Praeludium in C
Ze sbírky Svaté lásky labirynth A. D. 2014
Johann Pachelbel
(1653–1706)
Ciaccona in f
Adam Václav Michna z Otradovic
(1600–1676)
Mariánské Ave – Hymnus
Ze sbírky Česká mariánská muzika – 1647
Jaroslav Tůma
(*1956)
Mariánské Ave – Fantasia La–Mi–Re (improvizace)
Johann Sebastian Bach
(1685–1750)
Koncert D dur BWV 972 podle Antonia Vivaldiho
Allegro - Larghetto - Allegro
Adam Václav Michna z Otradovic
(1600–1676)
Matky Boží slavná Nadání – Hymnus
Ze sbírky Loutna česká – 1653
Jaroslav Tůma
(*1956)
Matky Boží slavná Nadání – Perpetum mobile
Ze sbírky Loutna česká na témata A. V. Michny
Johann Caspar Ferdinand Fischer
(1656–1746)
Chaconne in F ze Suity Euterpe
Euterpé neboli Potěšující je múzou hudby

Místo

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je farní kostel v římskokatolické farnosti Vranov nad Dyjí, nachází se v centru městyse Vranov nad Dyjí. Je pozdně románskou stavbou později přestavěnou do gotického slohu. Kostel je v rámci areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie s farou chráněn jako kulturní památka České republiky. Kostel byl postaven v první polovině 13. století a později byl nadále rozšiřován, kostel ve své původní podobě byl v roce 1645 vydrancován Švédy a zůstaly z něj pouze základy, které jsou uchovány v základech zdí současného kostela. Kostel byl nově vystavěn v roce 1685 za podpory šlechtického rodu Althannů, tento rod podporoval kostel i v dalších letech. Mimo jiné hraběnka Marie Anna Althannová darovala kostelu oltářní obraz Panny Marie. Kolem roku 1700 byla kostelní loď zaklenuta, kolem roku 1720 byla stržena původní věž a v roce 1720 byla postavena nová zděná věž. V roce 1767 byla opravena střecha a v roce 1778 byl zaklenut chór. Mezi lety 1781 a 1782 byla opravena hřbitovní zeď a o rok později byl postaven domek hlídače, který byl po roce 1800 přestavěn na kostnici - nicméně byl brzy zbořen. Ve třicátých letech 20. století pak byl kostel opraven, mezi lety 1933 a 1934 bylo opraveno okolí kostela a v roce 1936 byl opraven interiér. v roce 1957 byly do kostela instalována naftová kamna, v roce 1958 byl kostel vymalován a v roce 1968 a 1969 byla postupně rekonstruována střecha sakristie a kněžiště. V roce 1986 pak střecha kostela byla opravena opět.

Zpět na všechny koncerty